Bojím se, jak překonat strach

Vnitřní strach byl moc veliký, paralyzoval mě. Obula jsem si brusle, ony se samy rozjely. To mě vyděsilo.

 

Zkoušíte rádi nové věci? Já už ano. Trénuji si tak vlastní odolnost, odvahu a překonávání strachu.

Zkoušení nového Trénink odolnosti a překonání strachu

Líbí se mi jízda na kolečkových bruslích. Vypadá to jednoduše, ale zas tak jednoduché to není. Tedy jak se to vezme. Pro mě je s jízdou spojená jedna hlavní překážka neumím brzdit a tím pádem se bojím sjezdů z kopečka nebo dosáhnout větší rychlosti. Hrozně mě to štve. Opravdu se bojím.

V neděli jsem si na brusle stoupla poprvé po půl roce. V zimě nejezdím. Vypadala jsem, jako kdybych nikdy v životě nejezdila. Přitom mám v nohách pár kilometrů najeto. Jezdím na stezce ve Vestci u Prahy nebo ze Zbraslavi do Modřan.

Zdroj Mapy CZ – In-line okruh ve Vestci u Prahy

Vnitřní strach byl moc veliký, paralyzoval mě. Obula jsem si brusle, ony se samy rozjely. Stála jsem v kopci. Nic jsem neudělala. Jela jsem bez toho, aniž bych udělala skluz vpřed. To mě vyděsilo. Nedokázala jsem si na začátku jízdu vůbec užít.

Úplně mi to připomnělo můj strach, když jsem měla mluvit před cizími lidmi nebo mojí první prezentaci a školení lidí. Je to stejné. Strach mě ovlivňuje. Posílá mi do hlavy myšlenky. Nedělej to. Bojíš se. Nemá to smysl. Stejně to nedokážeš. V případě bruslení můžeš si ublížit, bude to bolet.

Já jsem si ale řekla dost. Takhle to nechci. Nechci být ovládaná strachem a obavami. Jízda na bruslích je skvělá. Je to zdravý pohyb, který zapojuje koordinaci celého těla.

Řekla jsem si, že chci jezdit  ⇒  Překonám ten strach

Co pro to tedy musím udělat? Chtít a zkusit to. Postupně zkoušet, získávat větší jistotu a stabilitu. Je to v hlavě. Musím překonat moje obavy a začít věřit, že to dokážu. Pomáhá mi představit si, jak mi to jde, že to zvládám.

Největší strach mám z brždění. Prostě neumím zastavit. Před rokem jsem si řekla, že takhle to dál nejde. Přihlásila jsem se na in-line kurz. Byl smíšený pro dospělé a děti dohromady. Trval dvě hodiny. Trenér mi řekl, že mám brzdu na špatné brusli, proto mi tento způsob brždění vůbec dříve nešel.

Kurz mě vrátil do hravého dětství. Byl koncipován formou her k naučení stability na bruslích. Postupně se trénovaly různé dovednosti. Pravda byly jsme tam jen dvě dospělé ženy s kupou dětí, které se chtěli naučit bruslit. Mě to vůbec nevadilo. Naopak přišlo mi to velmi vtipné. Jako návrat do dětských let.

Jezdily jsme slalom, sbíraly tenisáky. Hrály fotbal, hru na Mrazíka. Taky jsme zkoušely jízdu po trávě z kopce a zatáčet jako na lyžích. No nám dospělým to moc nešlo. Brusle se nám bořily do trávy. Děti z toho měly radost, jak jim to šlo.

Byla to parádní dvouhodinovka, kdy jsem si krásně vyčistila hlavu a jen tak si bezstarostně hrála. Moc ráda si na to vzpomenu, hned si mi pak objeví úsměv na tváři, jak si představím tu hravou atmosféru.

Děti se učí hrou Zkuste to taky

Moje předsevzetí bylo, že budu trénovat a poctivě jezdit, abych překonala strach. Získala větší sebedůvěru na bruslích. Bylo to tak. Jezdila jsem na brusle celkem pravidelně. Našla jsem si způsob, jak zastavit, přesto jsem si nikdy nebyla stoprocentně jistá.

Už jsem se na bruslích cítila celkem sebejistě. Zvládala jsem hodně zpomalit z prudšího kopce, někdy dokonce poté i na první dobrou ostře zatočit doprava. Na okruhu, kde jezdíme, je křížení cest v kopci. Vždy mám panický strach, když se to místo přibližuje. Trénuji tak vždy můj vnitřní boj.

Trénujte překonávání strachu  ⇒  Opakujte a vytrvejte

Čas plyne. Já si jezdím, už si myslím, jak mi to jde. Potřebuji dojet k lavičce, kde sedí můj šestiletý syn. Napadlo mě vyzkoušet jeden způsob zastavení, který jsme si zkoušely v kurzu, plynulé přejetí do trávy.

Nedopadlo to dobře. Byly tam hrboly, které jsem neviděla, takže jsem se zasekla, padla na ruce a kolena. Ještě že mám chrániče na ruce, ty mi zachránily zápěstí. Klečela jsem na zemi v trávě. Musela jsem se začít smát. Syn a zřejmě ostatní kolemjdoucí se smáli taky. Na druhou stranu z toho plyne poučení, i dospělý se učí nové věci.

Určitě si říkáte, proč chci jezdit, když mě to stojí tolik úsilí. Hmm. Spoustu lidí by to odradilo, už by si řekli, „Dost! Nestojí mi to za to, raději si najdu jiný a bezpečnější sport“. Jenže já to takhle nechci, nerada se vzdávám. Takže mě čeká další překonání strachu po zimní sezóně.

Nevzdávejte se  Zkoušejte  Výsledek bude

Život je výzva a ráda si ho užívám. Pokaždé, když se mi podaří zvítězit nad zlým vnitřním rádcem, jsem moc ráda. Vykouzlí mi to úsměv na tváři. Zkoušet nové věci, i takové, kterých se bojíme nás posouvá v životě i v osobním růstu dál. Vždy z toho mám radost.

Autor: Marcela Váňová

Blog o psaní, odvaze a cestě životem. Jsem váhavá váha. Introvert, který se "vyléčil". Můj příběh si přečtěte zde>>

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *